Homeworking a BOZP

Vydáno: 26 minut čtení

Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.

Historicky první flexibilní formou práce byla práce z domova neboli homeworking. Tu poměrně přesně upravoval již starý zákoník práce z roku 1965, protože byla již v té době u nás častá v určitých odvětvích (jako např. textilní průmysl nebo průmysl skla a bižuterie) a využívaly ji především ženy pečující o malé děti nebo o osoby blízké.

Teleworking se do Evropy rozšířil z USA a souvisí s rozšířením a masovým využíváním informačních technologií, v České republice až po r. 1990.

Homeworking je anglický výraz pro trvalou práci z domova a v České republice byl znám již v 60. letech 20. století, kdy hojně pracovali z domova zaměstnanci, kteří vyráběli bižuterii nebo doma šili jednoduché části oblečení. V Západní Evropě se pojem homeworking historicky používal pro práci živnostníků a malých firem, které pracují „z domova“. V současné době tento pojem do jisté míry v podvědomí zaměstnavatelů i zaměstnanců (ale i veřejnosti) splývá s pojmem teleworking, neboť pracovat z domova většinou znamená pracovat na počítači, a to mohou i zaměstnanci středních a velkých firem.

Teleworking je též anglický výraz a přeloženo do češtiny znamená „práce na dálku“. V literatuře se někdy objevuje i výraz e-working jako synonymum pojmu teleworking. V zásadě se tím rozumí využívání IT systémů zaměstnavatele. Teleworking se nemusí odehrávat pouze z domova zaměstnance, ale i z jiných míst, dokonce z kaváren nebo restaurací, kde zaměstnanec tráví čas mezi schůzkami s klienty. Teleworking je tak dnes speciální formou homeworkingu.

Od pojmu homeworking a teleworking pak musíme důsledně odlišovat pojem home office. Home office má v angličtině dva významy. První je zkratkou pro anglické označení segmentu drobných firem – SoHo (Small Office Home Office), kde ono Home Office vyjadřuje, že dotyčný živnostník nebo malá firma vykonává svoji podnikatelskou činnost z domova. V našem prostředí se výraz home office využívá pro pojmenování zaměstnaneckého benefitu, kdy zaměstnanec může část pracovní doby pracovat z domova.

V nyní platném zákoníku práce je v ustanovení § 317 ZP zakotvena právní úprava pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale na dohodnutých místech. Právní úprava se nevztahuje pouze na domácké zaměstnance, ale rozšiřuje možnosti zaměstnavatele dohodnout místo výkonu práce zaměstnance nejen doma v jeho bytě či domě, ale i na jiném místě, popř. jiných místech.

Ustanovení § 317 ZP pouze stanoví, že na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že:

  • na zaměstnance se nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepř

Související dokumenty

Související články

Možné přístupy k řešení práce formou home office
Vliv digitalizace ekonomiky na bezpečnost a ochranu zdraví
Současné trendy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Jak se vyhnout pokutám při porušení předpisů k bezpečnosti práce
Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Manipulace s břemeny
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Soutěže PROFESIONÁL - KOORDINÁTOR BOZP na pracovišti a PROFESIONÁL BOZP pokračují
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Jak pandemie urychlila změny v BOZP
Zamyšlení nad pojmem "Bezpečnost při práci"
Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy
Zdroje a příčiny smrtelných pracovních úrazů a vybrané příklady
Nový kompetenční rámec profesionála v oblasti BOZP
Pracovní podmínky mladistvých
Několik poznámek ke školním úrazům
Nové nařízení vlády k ochranným pracovním prostředkům

Související otázky a odpovědi

Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Práce ve ztíženém prostředí
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Vstupní lékařská prohlídka u dohod mimo pracovní poměr při práci v noci
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Lékařská prohlídka zaměstnance
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Pracovní úraz
Školení první pomoci
DPP - vstupní prohlídka
Pracovnělékařské prohlídky
Pracovnělékařské služby
Chemické záchody na pracovišti
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Pracovní úraz - externí pracovník
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti - poučení
Nutnost opakování vstupní prohlídky
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Lékařská prohlídka u zaměstnance na DPP, DPČ