Už několik desítek let se hovoří o ergonomii. Setkáváme se s ní v obchodech, kde se nabízí ergonomicky řešené výrobky, nářadí či náčiní s ergonomicky tvarovanými rukojeťmi a podobně. Je nasnadě otázka, zda ergonomie patří do BOZP, nebo je to nějaké samostatné odvětví a možná pro mnohé s nejasným vztahem k BOZP a s nejasnými zdravotními důsledky.
Začneme nejdříve trochu s osvětou. Slovo ergonomie pochází z řečtiny, a jde o složení slov ergon = práce a nomos = zákon, pravidlo. Ergonomii, jako nauku o zákonitostech lidské práce prvně definoval Wojciech Jastrzebowski již v roce 1857. Přesto do dnešních dní není jednoznačně přijatá definice ergonomie. Grandjean navrhl jednoduchou a krátkou definici, Ergonomie = přizpůsobení práce člověku, která vystihuje samotnou podstatu ergonomie a celého jejího snažení. Jestliže je cílem ergonomie nalézt soulad a rovnováhu mezi výkonovou kapacitou člověka, tj. energetickou, biomechanickou, senzorickou a mentální kapacitou a požadavky a podmínkami vykonávané práce v daném pracovním prostředí, je zřejmé, že ergonomie znamená přizpůsobení pracoviště člověku, nikoli člověka pracovišti.
Právní úprava ergonomie
Z výše uvedeného je zřejmé, že ergonomie patří do problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). A že snažení vytvoření bezpečného pracovního prostředí pro pracovníky posouvá dále. Směrem k pracovníkovi. Aby každý pracovník na svém pracovišti dobře viděl na svoji práci, vnímal všechny potřebné vjemy včas a v náležité intenzitě, aby pohodlně a bez zvýšené námahy dosáhl na stanovená místa, aby bez nepřiměřeně zvýšené námahy mohl vykonat požadované úkony - ať již ovladači či nástroji, aby měl pro požadovaný a potřebný pohyb dostatek místa apod. Je nutné vnímat, že pracoviště máme mnohdy společná pro různé pracovníky v rámci směn a že malý i velký pracovník vykonávají tytéž úkony na jednom pracovišti. Co vyhovuje jednomu, nemusí být vhodné pro druhého.
Zákoník práce v § 102 odst. 5 písm. c) stanovuje zaměstnavatelům povinnost, vycházet při přijímání a provádění technických a organizačních a jiných opatření k prevenci rizik ze všeobecných zásad, kterými se rozumí přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví. Což je přesně v intencích výše zdůrazněného přizpůsobení pracoviště člověku. Zaměstnavatelé nejsou při plnění této povinnosti sami. Na jedné straně je jejich poradcem odborně způsobilá osoba v prevenci rizik - je jen otázka, nakolik je na tuto roli odborně připravena, na druhé straně je zde poskytovatel pracovnělékařských služeb. Ve smyslu vyhlášky č. 79/2013 Sb., § 2 písm. b), body 1. a 2., jsou jím poskytovány poradenské činnosti v problematice ergonomie včetně fyziologie práce, psychologie práce, režimu práce a odpočinku, stanovení výkonových norem; stejně tak i při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť a dal