Školení založené na kompetencích

Vydáno: 29 minut čtení

Školení samo o sobě není cílem, cílem je kompetentní zaměstnanec. Školení je tak pouze prostředkem k dosažení tohoto cíle. Cílem jsou tedy zaměstnanci, kteří v rámci školení získávají nejenom pouhé informace, ale i praktické dovednosti potřebné k řešení bezpečnostních a zdravotních rizik, kterým jsou při práci vystaveni. Nestačí tedy jen, aby „zaměstnanci seděli na školení“, zaměstnanec musí získat dovednosti potřebné k zajištění bezpečnosti sebe a ostatních zaměstnanců.

1. Úvod

V posledních několika desetiletích jsou organizace konfrontovány s neustálými změnami v různých oblastech, jako jsou technologie, sociální a kulturní prostředí a hospodářství. Organizace, které chtějí v tomto turbulentním prostředí dlouhodobě působit, se stále více zaměřují na neustálý rozvoj znalostí/kompetencí svých zaměstnanců. Investice do kompetencí se stává předpokladem pro přežití a dosažení úspěchu organizace. Kompetence není pouze o tom, co můžeme vidět, ale je to také o tom, co vidět nemůžeme.

2. Kompetence, aneb znalosti, dovednosti a schopnosti („knowledge, skill, ability“)

Dovednosti a znalosti se někdy nazývají „viditelné kompetence“. Dovednosti a znalosti je možné získat učením. Zatímco dovednosti a znalosti jsou tedy přímo pozorovatelné, postoje nejsou. Postoje však mají silný vliv na něčí kompetence. Postoje jsou víceméně konstantní, mění se velmi pomalu. To má důsledky pro výběr, návrh školení a jeho hodnocení.

Způsobilost je možné zjednodušeně popsat jako schopnost člověka jednat „samoorganizovaně“ a být kreativní v situacích, s nimiž se dříve nesetkal. Organizace se pak stává resilientní.

DŮLEŽITÉ:

Odborná příprava založená na kompetencích pomáhá překlenout propast mezi tím, co se učí, a tím, jaké úkoly budou na pracovišti „vykonávány“.

Dovednosti jsou vyvíjeny v průběhu času a s praxí. Složité úkoly jsou zpočátku považovány za kognitivně náročné. Praxí se některé z těchto kognitivních procesů stávají „automatizovanými“ a dovednosti pak vyžadují méně úsilí. Znalosti na druhé straně jsou informace, které jsou získány na základě zkušeností a/nebo vzdělání, a jsou také v zásadě naučitelné. Postoj je stav mysli člověka vůči různým otázkám. Popisuje predispozice člověka, jako jsou hodnoty, tendence nebo orientace.

Kompetence

Školení založené na kompetencích („CBT“ - Competency-based training)

Školení založené na kompetencích je přístup, který je zaměřený na posilování a rozvoj konkrétních dovedností a schopností zaměstnanců, které jsou potřebné pro konkrétní pracovní pozici, na které daný zaměstnanec pracuje nebo má schopnosti a předpoklady na ní pracovat.

Pouhé absolvování školení, neprokazuje, že zaměstnanec si uvědomuje, jak efektivně vykonávat svou práci, nebo že dokáže identifikovat způsoby, jak chránit sebe, své spolupracovníky, životní prostředí a majetek společnosti proti nebezpečím, které může jejich práce představovat. Je důležité zajistit, aby zaměstnanci „pouze neseděli“ na školení, ale aby dosáhli a udrželi si dovednosti potřebné k bezpečné práci.

DŮLEŽITÉ:

Školení založené na kompetencích musí být navrženy tak, aby zajistily, že se účastníci aktivně zapojí a prokáží, že tyto dovednosti dosáhli.

Příklad ze zahraničí:

Occupational Safety and Health Administration, kontrolní orgán pro oblast BOZP v USA (OSHA), se při kontrolách zabývá tím, zda zaměstnanci mohou bezpečně plnit úkoly, které jsou od nich požadovány, nikoli pouze, zda „provedli test nebo obdrželi certifikát“.

Zpočátku byly v USA mnohé předpisy poměrně přísné ve svých vzdělávacích požadavcích, časem se však zavedly požadavky, které prokazují způsobilost zaměstnanců. Z tohoto důvodu je mnoho požadavků na školení spíše založené na znalostech. To znamená, že tyto požadavky specifikují požadovaný výsledek, a to, že zaměstnanec dosáhne způsobilosti.

Záznam o tom, že se zaměstnanec zúčastnil školení, prohlížel si prezentaci

Související dokumenty

Související články

Nový kompetenční rámec profesionála v oblasti BOZP
Digitalizace s důrazem na virtuální realitu jako součást vzdělávacích procesů v BOZP
Celoživotní vzdělávání a dovednosti pro 21. století
Mladí lidé a BOZP
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Vliv počasí z pohledu ergonomie na aktivitu a zdraví člověka
Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů IV - první část
Manipulace s břemeny
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů IV - druhá část
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Soutěže PROFESIONÁL - KOORDINÁTOR BOZP na pracovišti a PROFESIONÁL BOZP pokračují
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Bezpečnostní přestávky v práci podle nařízení vlády
Jak pandemie urychlila změny v BOZP
Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy
Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů IV - třetí část
Homeworking a BOZP
Pohled osobností na minulost, současnost a budoucnost BOZP: Ing. Slavomíra Vargová, PhD.

Související otázky a odpovědi

Chemické záchody na pracovišti
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Práce ve ztíženém prostředí
Aktualizace směrnic BOZP
Stávka a její vliv na dovolenou
Pracovní úraz
Vstupní lékařská prohlídka u dohod mimo pracovní poměr při práci v noci
Úklidové služby
Dovolená u DPP: zápočet do 300 hod.
Odmítnutí podepsání interní směrnice jako porušení pracovní kázně
Lékařská prohlídka zaměstnance
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Pracovní úraz
Školení první pomoci