Dnešní příspěvek pojednává o základních rozdílech mezi odborným vyjádřením a znaleckým posudkem. Vysvětluje, kdy by v rámci přípravného řízení mělo dojít ke zpracování jednoho či druhého typu a jaká kritéria by přitom měla být zohledněna. Zamýšlí se i nad tím, co ovlivňuje kvalitu odborných vyjádření a znaleckých posudku.
Odborná vyjádření versus znalecký posudek
Odborné vyjádření
Zákon o znalcích a tlumočnících č. 36/1967 Sb. o odborném vyjádření pro státní orgány nehovoří a jednoznačně upravuje pouze znaleckou činnost, tedy takovou činnost, která spočívá ve zpracování znaleckých posudků prioritně pro orgány veřejné moci. Odborné vyjádření proto nemá ani své místo ve znaleckém deníku soudního znalce. Odborné vyjádření naopak prioritně nezpracovávají v oboru bezpečnost práce a požární ochrana znalci, ale zaměstnanci inspektorátů práce a příslušníci hasičských záchranných sborů, a to bezúplatně. Odborné vyjádření může podat jak profesní odborník, tak i znalec. Podání odborného vyjádření je zmíněno v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád, tedy procesním předpisu, kterým se řídí orgány činné v trestním řízení při své činnosti:
§ 105
(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním