Nejaktuálnější platná a účinná novela zákona o požární ochraně, zákon č. 225/2017 Sb., je součástí rozsáhlejší koncepční změny stavebního práva a do účinnosti vstoupila po cca půlroční legisvakanční době dne 1. 1. 2018. Ze zásadnějších změn, které je vhodné zmínit, patří úprava povinností vztahujících se k nástupním plochám pro požární techniku. Dále došlo k rozšíření kompetencí Ministerstva vnitra, Podstatné jsou i změny v rozsahu státního požárního dozoru, a to i ve vztahu k výkonu státního požárního dozoru Ministerstvem vnitra. Bez významu pro právo požární ochrany není ani související změna správního řádu, která nově zavádí povinnost dotčenému orgánu odůvodňovat závazná stanoviska, což má rovněž přímý dopad do oblasti výkonu státního požárního dozoru v oblasti stavební prevence.
I. Úvod
V úvodu série článků na téma práva požární ochrany jsme v článku „Zákon o požární ochraně - významné a aktuální novely a systematika zákona“1) informovali o takzvané „Vrbětické novele2) “, kterou byl změněn zákon o požární ochraně. Obiter dictum doplňujeme, že na postu poslední novely tj. nejaktuálnější platné a účinné novely zákona o požární ochraně, vystřídala „Vrbětickou novelu“ úprava implementovaná zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předmětná novela je součástí rozsáhlejší koncepční změny stavebního práva a do účinnosti vstoupila po cca půlroční legisvakanční době3) dne 1. 1. 2018. Ze zásadnějších změn, které je vhodné zmínit, patří úprava povinností vztahujících se k nástupním plochám pro požární techniku. Nově je ustanoveno, že vlastník nebo uživatel nástupní plochy pro požární techniku je povinen ji označovat a udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky. Dále došlo k rozšíření kompetencí Ministerstva vnitra, které se stalo dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury, přičemž uplatňuje závazné stanovisko v společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska požární ochrany. Podstatné jsou i změny v rozsahu státního požárního dozoru4) a to i ve vztahu k výkonu státního požárního dozoru Ministerstvem vnitra5). Bez významu pro právo požární ochrany není ani související změna správního řádu, která nově zavádí povinnost dotčenému orgánu6) odůvodňovat7) závazná stanoviska8), což má rovněž přímý dopad do oblasti výkonu státního požárního dozoru v oblasti stavební prevence.
Zpět k „Vrbětické novele“ - tedy zákonu č. 229/2016 Sb. ze dne 15. června 2016, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jenž je účinný od 1. 8. 2017. Na stránkách tohoto periodika byl Tomášem Neugebauerem tento novelizační počin označen jako „utajené“ zpřísnění požární bezpečnosti;9) vzhledem k sice standardnímu, leč nepochybně zrychlenému přijetí lze novelu skutečně za částečně utajenou označit, nicméně nevelká povědomost u širší odborné veřejnosti je daní teleologické nutnosti co nejrychleji úpravu implementovat do práva požární ochrany a tím do právního řádu České republiky. Je pochopitelné, že v případě zrychlené normotvorby může dojít k drobných pochybením, které doufejme, bude možné zhojit při aplikační praxi. Pro tento článek je zásadní změna § 6b ZPO, který vstoupil na místo dnešní normativní úpravy obsažené v § 6c ZPO, jenž vymezuje, jaké oblasti podpůrně doplní podzákonný právní předpis. Kruciální změnou v oblasti dokumentace zdolávání požárů je nový správně-procesní postup, kdy orgán státního požárního dozoru obligatorně schvaluje dokumentaci zdolávání požárů či její změny.
II. Dokumentace zdolávání požáru
Základní charakteristiku samotného dokumentu označeného „dokumentace zdolávání požáru“ přináší § 34 vyhlášky o požární prevenci. Dle citovaného paragrafu p