úraz

Osvětová kampaň PRO ŽENY – NEBEZPEČÍ PÁDU ČÍHÁ NA KAŽDOU Z NÁS prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V přechodných a závěrečných ustanoveních zákoníku práce je mimo jiné stanoveno, že za škodu, která vznikla dětem v mateřských školách, žákům základních škol a základních uměleckých škol při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá právnická osoba vykonávající činnost dané školy; při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení.

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?

Dobrý den, v naší společnosti se stal pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní externímu pracovníkovi. Je to Čech, zaměstnaný u německé firmy, která nám montuje novou linku. Jak se řeší jeho pracovní úraz. Stal se na našem pracovišti, ale on není naším zaměstnancem. Je můj názor správný, že úraz zapíšeme do knihy úrazů a informujeme jeho zahraničního zaměstnavatele. Vzhledem, k tomu, že není náš zaměstnanec, netýká se nás hlášení na OIP apod. Neradi bychom něco zanedbali, ale na druhou stranu se všude píše, že ohlašovací povinnost má zaměstnavatel.

Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

V dnešním článku se zaměříme na otázku, která v praxi nebývá zcela jasná, a to který úraz je považován za pracovní a který úraz již za pracovní považován není – byť se třeba stane i na pracovišti nebo v době, kdy je zaměstnanec přítomen v práci.

Úvodem je třeba poznamenat, že problematika bezpečnosti a ochrany zdraví dětí ve školách je velice závažným problémem. Závažným proto, že úrazovost dětí ve školách dosahuje neustále vysokých čísel. Podle údajů Česká školní inspekce zveřejněných ve zprávě „Výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2019/2020“ bylo v tomto školním roce České školní inspekci zasláno 29 864 záznamů o úrazech. Toto množství – významně menší než v jiných školních letech – bylo velmi výrazně ovlivněno skutečností, že v části školního roku probíhalo vzdělávání distančními formami bez přítomnosti žáků ve škole. Ve srovnání s předcházejícím školním rokem 2018/2019 bylo zaznamenáno o 15 862 školních úrazů méně. Tím se ale nesmíme nechat uspokojit.

Jeden z našich zaměstnanců do firmy přinesl legálně drženou zbraň, a i když s ní během pracovní doby nijak nemanipuloval, zbraň vystřelila. Měl domluvenou pracovní schůzku, tudíž byl na odchodu z firmy, zbraň měl v opasku za kalhotami. Zranil „jen“ sebe, následky bude mít. Ihned proběhlo šetření Policie ČR a kriminálky na pracovišti, o protokol budeme žádat. Obratem jsem se včera spojila s našimi externími techniky (školení BOZP + PO), ve firmě máme v pořádku zřízené (vedené) školení, které absolvují všichni zaměstnanci, dále všichni absolvují vstupní lékařské prohlídky. 1) Jak má firma dále postupovat, aby se napříště již něco obdobného nestalo? Měli bychom zpracovat směrnici (vnitřní předpis) a jak ji nazvat, co v ní uvést, kromě zákazu nošení zbraní?  2) Měli bychom tento úraz hlásit na Inspektorát bezpečnosti práce, i když nemá s výkonem zaměstnání nic společného?