Informační a komunikační technologie na jedné straně způsobily revoluci v komunikaci, ale na straně druhé, rovněž přinesly i nové výzvy a problémy pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Využívání digitálních technologií se v současnosti stalo běžným, a to jak v odvětví služeb, tak v průmyslovém sektoru. Vzhledem k této skutečnosti, je důležité posoudit, zda práce s digitálními technologiemi může mít negativní vliv na zdraví zaměstnanců. A to například z důvodu, že využívání elektronických informačních a komunikačních technologií může být spojeno s časovým tlakem a chybějícími hranicemi mezi prací a soukromým životem. V důsledku toho mohou být zaměstnanci následně vystaveni stresu, který se negativně projeví na jejich duševním a fyzickém zdraví.
1. Digitální technologie a muskuloskeletální poruchy
Práce s počítači je v Evropě stále častější. Podle Průzkumu pracovních podmínek v Evropě (EWCS – European Working Conditions Survey) se procento lidí pracujících s počítači po většinu svého pracovního dne zvýšilo ze 17,6 % v roce 2000 na 28,8 % v roce 2010, s dalším mírným nárůstem na 30,3 % v roce 2015 (pracující téměř nebo po celou dobu s počítači, notebooky, smartphony atd.). [1], [2]
Rostoucí podíl sedavého zaměstnání vede k delší době sezení při práci a většinou i k muskuloskeletálním potížím. Práce s počítači, rozvoj informačních a komunikačních technologií, tak může vystavit zaměstnance vyššímu riziku vzniku poruch pohybového aparátu.
Existují známé souvislosti mezi pracovními faktory, včetně nevhodných a nepřirozených pozic, vysoké míry opakování a potřeby velké síly, a výskytem muskuloskeletálních poruch. Přesto došlo v souvislosti s expozicí rizikům, které podporují vznik muskuloskeletálních poruch, jen k malým změnám v jejich míře. Přetrvávající vysoký výskyt muskuloskeletálních poruch nelze zcela vysvětlit jen fyzikálními pracovními faktory a vzít v úvahu je zapotřebí i jiné záležitosti, jedním z nich mohou být i psychosociální faktory.
Bylo publikováno mnoho vysoce kvalitních studií, které zkoumaly dopad psychosociálních faktorů na muskuloskeletální poruchy. Většina studií dospěla k závěru, že rizikové faktory způsobující bolesti krku, ramen a paží a zápěstí při práci u počítačů jsou kombinací fyzických a psychosociálních pracovních charakteristik. [1], [3] až [7]
Co znepokojuje evropská pracoviště?
Evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena poruchami pohybového ústrojí (MSD – Musculoskeletal Disorders)) a psychosociálními riziky (PSR – Psychosocial Risks).
Nejčastěji identifikované rizikové faktory (procento pracovišť), ESENER 2019:
- opakované pohyby rukou nebo paží (cca 65 %),
- dlouhodobé sezení (nová položka v ESENER 2019 - cca 60 %),
- potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty (něco pod 60 %),
- zvedání nebo přemísťování osob nebo těžkých břemen (něco nad 50 %),
- nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím (cca 50 %),
- časová tíseň (45 %).
Je patrné, že mezi šesti nejčastěji identifikovanými rizikovými faktory jsou 3x MSD rizika, 2x psychosociální rizika a 1x nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím, které je až pátým nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem.
Dlouhodobé sezení je druhým nejčastěji uváděným rizikovým faktorem, což naznačuje, že povědomí o sezení jako zdravotním rizikovém faktoru roste. Podle odvětví je nejčastěji uváděno v oblasti financí a pojišťovnictví (93 % pracovišť v sektoru v EU27-2020), informací a komunikace (92 %) a veřejné správy (91 %).
Psychosociální rizikové faktory jsou nejčastěji uváděny v odvětvích služeb, kdy „potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty“ jsou třetím nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem.
Digitální mobilní technologie
Digitální mobilní technologie nabízejí příležitost pro vyšší flexibilitu. Na druhé straně, však mohou rovněž znamenat vyšší poptávku po trvalé dostupnosti, nepravidelnou pracovní dobu, nejasné hranice mezi pracovním a soukromým životem a nejisté formy práce, což sebou může přinášet bezpečnostní a zdravotní rizika pro zaměstnance.
Globální dosah mobilních digitálních technologií je klíčovým hnacím prvkem současné ekonomiky. Lidé již nepotřebují být na stejném místě, aby mohli komunikovat a vyměňovat si informace. Flexibilní pracovní prostředí se stále více stávají jakousi normou a umožňují vysoký stupeň flexibility pracovní doby. Existují zde však potenciální bezpečnostní a zdravotní rizika. Rov