Azbest je přírodní vláknitý minerál, který byl (a v některých částech světa stále je) pro své výborné fyzikálně-chemické vlastnosti používán zejména ve stavebnictví, ale i v dalších oborech lidské činnosti. Všechny typy azbestových vláken mohou být příčinou nádorových onemocnění (nádor plic, nádor pohrudnice - maligní mezoteliom, nádory pobřišnice, laryngu, ovarií) a azbestózy.
Azbest (též nazývaný osinek) je přírodní vláknitý minerál ze skupiny silikátů, které se v přírodě vyskytují ve dvou hlavních formách jako serpentiny a amfiboly. Serpentiny tvoří spirálová vlákna, dříve česky označovaná jako „hadce“. Jejich hlavním zástupcem je chrysotil, tzv. bílý azbest, CAS č. 12001-29-5, který tvořil až 94 % světové produkce. (1) Amfiboly jsou tvořeny vlákny rovnými a mohou být označovány jako „jinorázy“. Jejich zástupci jsou krocidolit (modrý azbest) CAS č. 12001-28-4 (cca 4 % světové produkce), amosit (hnědý azbest) CAS č. 12172-73-5 (cca 2 % světové produkce), tremolite CAS č. 77536-68-6, aktinolit CAS č. 77536-66-4 a anthofylit CAS č. 77536-67-5. (1)
Azbest se široce uplatňoval v mnoha oblastech jako zpevňující složka nebo jako tepelná, elektrická či zvuková izolace. Používal se ve třecích výrobcích, v plochém těsnění, uzávěrech či lepidlech. Díky své chemické odolnosti se používal v některých procesech, jako je filtrace či elektrolýza. Azbest se uplatňoval v obchodních, průmyslových i obytných budovách, jako izolační materiál se nachází také v železničních vagónech, na lodích a v jiných dopravních prostředcích, včetně letadel a některých vojenských vozidel.(2) Mezi nejznámější produkty vyráběné v minulosti na území České republiky patří například střešní šablony Eternit a Beronit (Šumperk, Beroun), netkaná textilie Netas (Zvěřínek), protipožární desky Pyral (Praha) či brzdové a třecí materiály (Kos