V době, kdy každý aspekt společnosti podléhá rychlým dynamický změnám nelze opomíjet ani problematiku odborné způsobilosti k novým, často život ohrožujícím profesím. Kromě nově vznikajících profesí, které přichází s rozvojem lidské činnosti a moderních technologií však existuje také mnoho profesí, velmi náročných, na něž se z hlediska právní úpravy trochu pozapomíná pravděpodobně proto, že se jedná o vysoce specializované činnosti, jejichž výkon není masový. Mezi takové profese patří i tzv. pracovní potápění. Přestože se jedná o profesi, při jejímž neodborném výkonu může velmi snadno dojít nejen k poškození zdraví, ale také ke smrtelným úrazům, české právní prostředí se jí věnuje jen velmi okrajově a v podrobnostech se o jednotlivých činnostech v rámci této profese můžeme dočíst pouze v příslušných ČSN.
Obecně k odborné způsobilosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Je-li zde veřejný zájem na regulaci konkrétní profese, vždy se musí brát v potaz Listina základních práv a svobod, v níž je jednak článkem 4 zakotvena možnost zákonných omezení, a jednak je v ní obsažen samostatný článek 26 vztahující se přímo ke svobodě povolání. Vycházíme-li tedy z premisy článku 4 odst. 1, který stanoví, že povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a současně zohledníme znění článku 26 odst. 2, konstatujícím skutečnost, že pouze zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností, lze najít určitý právní rámec pro vytvoření konceptu konkrétní odborné způsobilosti pro určitou profesi.
Za velmi osvědčený způsob tvorby odborné způsobilosti je možnost vyjmenovat veškeré odborné předpoklady přímo v zákoně vyčerpávajícím způsobem. Tento přístup byl zvolen například u jedné ze základních odborných způsobilosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tedy u odborné způsobilosti fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik tak, jak je stanovena § 10 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Lze mít za to, že je to koncept osvědčený a pro široké využití dané odborné způsobilosti je nezbytné, aby odborné, nebo jinak řečeno, kvalifikační předpoklady byly stanoveny naprosto nezpochybnitelně a svým pojetím nepodléhaly častým změnám. Každá taková změna či pokus o dílčí úpravu odborné způsobilosti by znamenala změnu zákona, což předpokládá poměrně dlouhý legislativní proces.
Jiný koncept byl zvolen (přestože zatím nebyl nenaplněn) například u tzv. vyhrazených technických zařízení, kdy