AKV - Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů jako odborná organizace sdružuje téměř 100 členů. Jednak individuálních - odborníků, a to nejen právníků - a jednak členů kolektivních, zejména zaměstnavatelů a odborových organizací. Od počátku své existence, tedy již více než 26 let se věnuje vzdělávání pořádáním odborných konferencí a seminářů, dále se účastní na tvorbě právních předpisů v oblasti práva pracovního a souvisejícího a zabývá se řešením výkladových otázek v případech, kdy právní předpisy umožňují vícerou interpretaci - to způsobuje problémy v praxi. Za tím účelem bylo již krátce po vzniku AKV ustaveno Kolegium expertů, sdružující odborníky z praxe i teorie (což jsou neoddělitelné aspekty každé expertní práce). Právě na symbióze těchto „dvou stran téže mince“ je založena odborná činnost AKV. Členů Kolegia je nyní více než 40. Stanoviska nejsou samozřejmě závazná, ale jsou výsledkem odborné diskuse a připomínkového řízení v našem Kolegiu expertů. Kromě jejich vydávání se AKV zabývá pořádáním odborných konferencí a seminářů a legislativní činností - řada jejích námětů byla promítnuta do pracovněprávní legislativy.
1. Náklady na udržování uniforem (pracovního oblečení)
Datum přijetí: 4. 11. 2017
Právní úprava: § 104 ZP
Popis problému
Zaměstnanci pracující například v restauracích či hotelech mají zaměstnavatelem předepsané stejnokroje (v rámci tzv. dress code), a to za účelem zajištění jednotného oblékání a vzhledu. Nošení těchto uniforem lze považovat za požadavek zaměstnavatele pro řádný výkon práce, nejde ale o pracovní oděv či obuv jako osobní ochranný pracovní prostředek (§ 104 ZP). Z tohoto důvodu odmítají mnozí zaměstnavatelé zajišťovat údržbu těchto uniforem (jejich praní, čistění, zašívání) a nést náklady s ní spojené a ve vnitřních předpisech zaměstnancům ukládají nebo si s nimi sjednávají povinnost o převzatou uniformu pečovat, prát ji, čistit, žehlit apod., a to na vlastní náklady a čas. Je takový postup souladný se zákonem?
Stanovisko
Dle ustanovení § 2 odst. 2 ZP musí být závislá práce vykonávána na náklady zaměstnavatele. Pokud proto požaduje zaměstnavatel po zaměstnancích, aby za účelem jednotného oblékání a vzhledu nosili předepsané uniformy, rozumí se samo sebou, že náklady na pořízení těchto uniforem nese zaměstnavatel. Podle názoru Kolegia není ale povinností zaměstnavatele (na rozdíl od osobních ochranných pracovních prostředků ve smyslu ustanovení § 104 odst. 3 a 4 ZP) udržovat tyto uniformy v použivatelném stavu (např. zajišťovat jejich praní) a poskytovat zaměstnancům za tímto účelem např. čisticí prostředky. Taková základní péče o uniformu by měla být v režii zaměstnance, stejně jako by šlo o jeho vlastní oděv, ve kterém by jinak přišel do zaměstnání.
Jestliže ale zaměstnavatel tyto stejnokroje hradí a poskytuje zaměstnancům příspěvek na jejich udržování, nejde o příjem ze závislé činnosti a o předmět daně z příjmu zaměstnance [viz ustanovení § 6 odst. 7 písm. b) a odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů]. Taková práva zaměstnanců mohou být např. i sjednána v kolektivní smlouvě.
2. Fikce vlivu alkoholu nebo jiné návykové látky
Datum přijetí: 7. 3. 2018
Právní úprava: § 106 odst. 4 písm. e) a i) ZP, zákon č. 65/2017 Sb.
Popis problému
Dle ustanovení § 16 odst. 5 zá