Tento článek se zabývá rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který se dotýká zejména problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to konkrétně povinnosti vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům a rovněž povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákoně č. 309/2006 Sb.1), když v rámci přezkumu soudů byla posuzována rozhodnutí oblastního inspektorátu práce jako orgánu kontrolního a prvoinstančního, resp. Státního úřadu inspekce práce jako orgánu odvolacího, jimiž byla kontrolované osobě uložena pokuta dle zákona o inspekci práce.
V popisovaném rozsudku2) byl uvedeným soudem posuzován po podání kasační stížnosti žalobcem (dále také „kontrolovaná osoba“, „žalobce“ či „stěžovatel“) případ, kdy byla kontrolované osobě jako účastníkovi řízení uložena pokuta za nedodržení povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v ust. § 101 až 103 zákoníku práce3) (vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům) a za neplnění povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákoně č. 309/2006 Sb.4)
První porušení, dále specifikované níže, bylo podřazeno pod obecnou skutkovou podstatu ukotvenou v rámci § 30 zákona o inspekci práce. „Obecnou skutkovou podstatu obsahuje § 30 odst. 1 písm. f) ZiP. O obecné skutkové podstatě můžeme hovořit proto, že k jejímu naplnění stačí jakékoliv porušení povinností, které vyplývají z § 101 až 103 zák. práce, resp. pokud zaměstnavatel nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce v těchto ustanoveních zakotvených. Jak ovšem vyplývá z komentáře k tomuto ustanovení zákona o inspekci práce, jsou v něm obsaženy „speciální skutkové podstaty“, které postihují jednání týkající se jednotlivých porušení právě v rámci § 101 až 103 zák. práce, a proto bude vždy záležet na tom, jaké konkrétní porušení bylo ze strany orgánu inspekce práce shledáno, neboť by m