Mnohé organizace v ČR si stanovují jako cíl dosažení nulové úrazovosti. Přesto i u těchto organizací dochází k pracovním úrazům, a to v některých případech dokonce i ke smrtelným. Kde je zapotřebí hledat příčinu, u zaměstnanců nebo zaměstnavatelů?
1. Úvod
Pracovní úrazy a poškození zdraví při práci mají vždy svou příčinu, nejsou ani předurčené ani nevyhnutelné. V organizacích se silnou kulturou bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců můžou být tyto příčiny sníženy na minimální úroveň. Vize nulové úrazovosti je založena na předpokladu, že všem úrazům a poškození zdraví lze předcházet. Vize se zaměřuje na závazek o zajištění bezpečnosti, komunikaci, kulturu a školení. Je základem pro zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Vize se stává součástí obchodní strategie organizace.
2. Kampaň „Vision Zero“
Otázka zní, „Kde se vlastně stala chyba, co selhalo?“ Záměrně se neptám, „Kdo je vinen?“, jelikož při položení této otázky se s největší pravděpodobností ke kořenové příčině nedostaneme. Ze svých zkušeností mohu říci, že většinou se jedná o selhání v nastaveném systému, špatné komunikaci a kultuře bezpečnosti a ochrany zdraví. Ovšem známe vůbec reálný výklad těchto slov?
Pokud docílíme toho, že na pracovišti zaměstnanci provádějí práce podle stanovených bezpečných pracovních postupů a používají přidělené osobní ochranné prostředky, a to i když je nikdo z vedoucích nepozoruje nebo případně nesankcionuje, možná, že to je právě ta kultura BOZP. Je však reálné toho v praxi dosáhnout a máme k tomu potřebné zdroje?
Vize nulové úrazovosti nepřijímá myšlenku, že k úrazům a poškození zdraví zaměstnanců dochází „vlivem smůly“. Vize nulové úrazovosti je myšlenka, jejímž cílem je předcházení úrazům a poškození zdraví na pracovišti.
Je vůbec možný svět bez úrazů a poškození zdraví? Kampaň „Zero Vision“, říká „ano“. Každému úrazu, nemoci nebo poškození zdraví v zaměstnání lze předcházet, ovšem za předpokladu přijetí odpovídajících opatření. Kromě morální stránky, bezpečné a zdravé pracovní podmínky se samozřejmě organizaci vyplatí i po ekonomické stránce. Zdravé pracovní podmínky přispívají ke zdravému obchodu.
Chceme-li v organizacích dosáhnout nulové úrazovosti, nesmíme se prioritně zaměřit pouze na statistické údaje o počtu pracovních úrazů, musíme změnit způsob našeho myšlení o bezpečnosti a ochraně zdraví. V mnohých případech se však vrcholové vedení pouze zaměřuje právě na sledování počtu pracovních úrazů, což ovšem může vést k tomu, že při nízké pracovní úrazovosti časem dojde k formálnímu pojetí BOZP v organizaci. Asi jedinou správnou cestou je stálá prevence, proaktivní přístup, změna kultury BOZP a uvolnění příslušných zdrojů v organizaci. A kdo by měl být hlavním motivátorem, jednoznačně vrcholové vedení.
Kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti je klíčová při zavádění vize nulové úrazovosti v organizaci. Někdy ovšem výklad a pojetí kultury BOZP v organizacích se časem přeměnilo v pouhé slovo, o kterém se často hovoří, ale nikdo už ani vlastně nezná jeho skutečný význam. Kultura BOZP určuje, jak jsou práce v organizaci prováděny při každodenních činnostech. V případě, že vidíme na pracovišti pracovat zaměstnance ve výšce bez zajištění, je to zavedenou kulturou v organizaci nebo je to selhání zaměstnance? V mnoha případech můžeme hledat kořenové příčiny právě ve špatné kultuře organizace. Každý asi ví, že dobrá kultura má pozitivní vliv nejenom na bezpečnost, ale i na kvalitu, spolehlivost, kompetenci a produktivitu.
Agentura EU-OSHA se připojila a stává oficiálním partnerem celosvětové kampaně „Vision Zero“. Cílem kampaně je šířit poselství, že každému úrazu, nemoci a poškození zdraví v zaměstnání lze předcházet, pokud jsou včas zavedena odpovídající opatření. Kampaň má působit především v oblasti prevence a zahrnuje bezpečnost, ochranu zdraví a dobré životní podmínky v průběhu pracovního života. Kampaň se snaží celosvětově zapojit organizace k systematickému snižování pracovních úrazů a poško