V rámci naší snahy o další snižování pracovní úrazovosti je nutno, daleko intenzivněji než dosud, využívat známé zdroje rezerv, za současného hledání rezerv dalších, které nám umožní dosažení daného cíle.
Jako úvod – pohled do historie
V první polovině sedmdesátých let minulého století, v rámci tehdejšího Československa, každoročně docházelo cca k 320 000 pracovních úrazů, ze kterých bylo cca 1 000 úrazů nejzávažnějších (1), jak je i zřejmé z následujícího přehledu.
Tab. 1 – Československo, úrazovost – první část
| Rok úrazu | Počet pracovních smrtelných | Z toho úrazů |
|---|---|---|
| 1960 | 313 427 | 921 |
| 1961 | 304 698 | 1 060 |
| 1962 | 317 739 | 883 |
| 1963 | 327 248 | 1 052 |
| 1964 | 318 513 | 959 |
| 1965 | 337 454 | 838 |
Kdo v tomto období vyslovil názor, že je reálné snížit pracovní úrazovost o celou 1/2, byl ze strany odborných pracovníků na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZP) většinou považován za „velkého optimistu“, ze strany hospodářského vedení tehdejších podniků pak téměř bez výhrad za „snílka“. Stačilo ale necelých třicet let a představy „snílků“ se nejen naplnily, ale byly dokonce ještě překonány, jak i vyplývá z dalšího přehledu.
Tab. 2 – Československo, úrazovost – druhá část
| Rok úrazu | Počet pracovních smrtelných | Z toho úrazů |
|---|---|---|
| 1985 | 180 423 | 524 |
| 1986 | 178 583 | 557 |
| 1987 | 180 125 | 495 |
| 1988 | 175 725 | 492 |
Za uvedené období se podařilo jak celkovou úrazovost, tak i úrazovost smrtelnou, snížit dokonce téměř na polovinu, jak je zřejmé z následujícího přehledu.
Tab. 3 – Československo, index vývoje úrazovosti