vzdělávání

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

Dovednosti a znalosti tvoří lidský kapitál, na kterých závisí jednotlivé ekonomiky a společnosti. Schopnost globálních společností využít růstový potenciál nových technologií je v současnosti omezován nedostatkem dovedností na trhu práce. Je tak zapotřebí rozvíjet všechny druhy dovedností, abychom jako lidstvo přežili ve 21. století. Práce budoucnosti se budou pravděpodobně velmi lišit od současné podoby práce, takže je důležité dát lidem dovednosti, a to například prostřednictvím celoživotního vzdělávání.

V posledních letech lze pozorovat dramatické změny ve světě práce. Změny a transformace, včetně zvýšené složitosti podnikání, technologického pokroku, gigové ekonomiky a vyvíjejících se platforem a procesů jsou rovněž i výzvy pro nové schopnosti profesionálů v oblasti BOZP. Požadavky a tlak na profesionála v oblasti BOZP bude stále vzrůstat, a to jak ze strany organizací, tak společností. Dnešní profesionálové v oblasti BOZP tak potřebují k ovlivňování a řízení změn v organizacích širší škálu dovedností, znalostí a chování. To je nyní důležitější než kdy dříve, protože ekonomiky se zotavují z globální pandemie.

O novinkách v oblasti BOZP se můžeme pravidelně dočítat nejen v tomto časopise, ale také se je dozvídat na nejrůznějších vzdělávacích akcích, seminářích či diskusních fórech. Ačkoli bylo těchto informací v poslední době poměrně dost, přesto se některé zajímavé novinky do všeobecného povědomí doposud příliš nedostaly. Lépe řečeno je patrně zaregistrovali pouze ti „bezpečáci“, kteří se o tu či onu oblast zajímají detailněji. Hloubavému čtenáři se nejspíš v tento moment vloudí na mysl všetečná otázka, co že to mám vlastně na mysli? Má odpověď bude ale poněkud šalamounská: kvalifikace – školy – šatny. Pokud Vás takto laděná odpověď neuspokojila, v což i doufám, pak se začtěte do následujících řádek. V tomto článku se věnuji prvnímu z uvedených témat, a to kvalifikaci.

Článek se věnuje problematice inovací a předpokládaného vývoje v procesu virtuální reality v oblasti vzdělávání na úseku BOZP.

Školení samo o sobě není cílem, cílem je kompetentní zaměstnanec. Školení je tak pouze prostředkem k dosažení tohoto cíle. Cílem jsou tedy zaměstnanci, kteří v rámci školení získávají nejenom pouhé informace, ale i praktické dovednosti potřebné k řešení bezpečnostních a zdravotních rizik, kterým jsou při práci vystaveni. Nestačí tedy jen, aby „zaměstnanci seděli na školení“, zaměstnanec musí získat dovednosti potřebné k zajištění bezpečnosti sebe a ostatních zaměstnanců.

Blíží se léto a s ním i čas studentských brigád. Díky pozitivní situaci na trhu práce je výběr opravdu velký. Pracovní servery jich nabízejí okolo 2-3 tisíc. Pod pojmem brigáda si představíme krátkodobou práci většinou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Ty mohou mladí lidé nejdříve uzavřít v 15 letech, po ukončení povinné školní docházky.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) od doby svého vzniku v roce 1994 přispívá k cíli učinit z Evropy bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro...

Úvod Dnes si již málokterý ze stávajících pracovníků státní správy zvláště na Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) anebo na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen...

Výchova, vzdělávání, osvěta a propagace, reklama, reflexe. To jsou prostředky, kterými lze změnit zvyklosti a chování lidí. Samotná představa o tom, že s jejich pomocí bude dosaženo úspěchu také v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nestačí. Naplnění představy o tzv. celoživotním vzdělávání v BOZP a o jeho systémovosti je nesporně nelehkým, a hlavně dlouhodobým úkolem.