Nová rizika a výzvy v oblasti BOZP

Vydáno: 28 minut čtení

V roce 2019 se uskutečnil třetí Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-3). Jedná se o rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Z tohoto průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací a psychosociálními riziky.

Dalším zajímavým zjištěním je, že čím menší je pracoviště, tím je pravděpodobnější, že bude hlásit „nulové rizikové faktory“ (žádná rizika), zejména psychosociální rizikové faktory, což může znamenat, že nejsou si vědomi, co můžou rizika představovat pro BOZP. Z toho tedy následně vyplývá, že nejdůležitějším nástrojem prevence rizik je „osvěta“, a to především u mikro a malých podniků.

1. Co znepokojuje evropská pracoviště?

Evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena poruchami pohybového ústrojí (MSD – Musculoskeletal Disorders) a psychosociálními riziky (PSR – Psychosocial Risks).

Poznámka:

Vzhledem k odchodu Spojeného království z Evropské unie jsou dále uvedeny průměry pro 27 členských států EU.

Nejčastěji identifikované rizikové faktory (procento pracovišť), ESENER 2019:

  • opakované pohyby rukou nebo paží (cca 65 %),
  • dlouhodobé sezení (nová položka v ESENER 2019 – cca 60 %),
  • potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty (něco pod 60 %),
  • zvedání nebo přemísťování osob nebo těžkých břemen (něco nad 50 %),
  • nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím (cca 50 %),
  • časová tíseň (45 %).

Je patrné, že mezi šesti nejčastěji identifikovanými rizikovými faktory jsou 3x MSD rizika, 2x psychosociální rizika a 1x nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím, které je až pátým nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem.

Dlouhodobé sezení je druhým nejčastěji uváděným rizikovým faktorem, což naznačuje, že povědomí o sezení jako zdravotním rizikovém faktoru roste. Podle odvětví je nejčastěji uváděno v oblasti financí a pojišťovnictví (93 % pracovišť v sektoru v EU27_2020), informací a komunikace (92 %) a veřejné správy (91 %).

Psychosociální rizikové faktory jsou nejčastěji uváděny v odvětvích služeb, kdy „potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty“ se umístila na třetím místě. Členění podle zemí poskytuje zajímavé informace, a to, že „časový tlak“ je nejvyšší rizikový faktor ve Finsku, Švédsku (74 % v obou) a Dánsku (73 %) a dále v Nizozemsku (64 %).

Důležité:

Je tato vysoká úroveň obav způsobena velikostí rizika nebo úrovní povědomí na pracovištích v těchto zemích? Nebude to právě v dostatečné osvětě a povědomí zaměstnanců o rizicích v těchto zemích?

Zde je možné si uvědomit vliv a důležitost řádného provedení hodnocení rizik na pracovištích, a to ve vzájemné spolupráci se zaměstnanci, kteří budou-li vtaženi do tohoto procesu, budou znát rizika své práce a následky pro jejich bezpečnost a ochranu zdraví více, než v případech formálního hodnocení rizik, bez účasti zaměstnanců, a to formálně, především pro potřeby kontrolních a dozorových orgánů.

Dalším zajímavým zjištěním tohoto průzkumu je, že čím menší je pracoviště, tím je pravděpodobnější, že bude hlásit „nulové rizikové faktory“, zejména psychosociální rizikové faktory. To neznamená, že tam nejsou rizikové faktory, ale odráží to vnímání respondenta a je pravděpodobné, že v mnoha případech si prostě nejsou vědomi toho, co představuje riziko pro bezpečnost a zdraví pracovníků. Tento problém je obzvláště znepokojující na nejmenších pracovištích.

Důležité:

Hlášení o nulových rizicích pravděpodobně naznačuje spíše nedostatek povědomí než bezpečné a zdravé pracoviště.

Podle zemí je podíl pracovišť, která neuvádějí žádné psychosociální rizikové faktory, nejvyšší v Itálii (50 %), na Slovensku (44 %), L

Související dokumenty

Související články

Prediktivní ukazatele výkonnosti pro trvalé zlepšování BOZP
Sdílené pracoviště dvou zaměstnavatelů
Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Bezpečnost práce u sezónních pracovníků v zemědělství
Problémy s kategorizací prací
Nové příležitosti a výzvy pro mikropodniky a malé podniky
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Údržba je vysoce rizikovou činností
BOZP v digitalizovaném světě
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Judikatura NSS v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - 2. část
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách
Digitalizace pracovněprávních vztahů
Řízení BOZP a hodnocení rizik v odvětví vzdělávání
Zaměstnavatel by měl důsledně vyhodnotit rizika spojená s chůzí na pracovištích
Stop úrazům a nemocem souvisejícím s prací
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele

Související otázky a odpovědi

Lékařská prohlídka zaměstnance
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Školení první pomoci
Pracovní úraz - externí pracovník
Práce ve ztíženém prostředí
Počítání lhůty pro dohled lékaře na pracovišti
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Zdravotní způsobilost zaměstnance - stavbyvedoucího a řidiče
Pracovnělékařská péče - mimořádné prohlídky po dlouhodobé nemoci
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Periodická prohlídka - návaznost na další prohlídku
Pozbytí zdravotní způsobilosti a možná řešení
Povinnost absolvovat preventivní lékařské prohlídky
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Pracovní úraz
Odškodnění pracovního úrazu
Testování a očkování v sociálních službách
Odmítnutí testování na přítomnost covid-19
Zkouška na alkohol v krvi