Prediktivní ukazatele výkonnosti pro trvalé zlepšování BOZP

Vydáno: 27 minut čtení

Měření je důležitou součástí každého procesu řízení a tvoří základ pro neustálé zlepšování v organizaci. Nemáme-li přesná data o výkonnosti organizace v oblasti BOZP, která odrážejí skutečný stav v organizaci, nemáme tak k dispozici adekvátní zpětnou vazbu o tom, jak účinná jsou zavedená opatření. Jedním ze způsobů, jak zlepšit účinnost procesu, je změnit způsob jeho měření. Jedním z proaktivních způsobů měření výkonnosti BOZP v organizaci je využití hlavních aneb prediktivních ukazatelů, které můžou být použity k předpovědím nebo odhadům budoucího stavu společnosti.

1. Hlavní (prediktivní) ukazatele výkonnosti BOZP v organizaci

Systémy řízení BOZP je zapotřebí stále zdokonalovat a přizpůsobovat měnicím se trendům a poznatkům. Tak jako hodnocení rizik je stále probíhající proces, tak i v oblasti hodnocení výkonnosti organizace je zapotřebí se neustále přizpůsobovat. Je mnoho způsobů a cest k vyhodnocení výkonnosti BOZP v organizaci, přičemž každá z nich má svá pozitiva nebo negativa, to znamená, svá omezení a limity. V oblasti BOZP můžeme k měření výkonnosti organizace například využít hlavní (prediktivní) ukazatele nebo sekundární (reflexivní) ukazatele.

V současnosti mnoho organizací k prokazování neustálého zlepšování systému řízení BOZP využívá především statistické údaje, které jsou založeny pouze na úrazech nebo poškození zdraví zaměstnanců, které však nemusí vždy odrážet skutečný stav BOZP v organizaci (sekundární/reflexivní ukazatele). K sledování výkonnosti BOZP v organizaci můžeme tedy využít i jiné indikátory, než je jen statistika o pracovních úrazech a poškození zdraví, jako jsou například hlavní/prediktivní ukazatele.

Hlavní aneb prediktivní ukazatele výkonnosti (Leading KPI – Key Performance Indicators) často bývají relativní hodnoty uváděné v procentech. Naopak sekundární aneb reflexivní ukazatele (Lagging KPI) jsou měřitelná fakta a statistiky, zabývající se minulým výkonem. Udávají, jak dobře byl hodnocený aspekt zvládnutý. Oproti předchozí kategorii jsou přesnější, ale nejsou proaktivní, a to ve smyslu prevence.

Reflexivní ukazatele můžou být přínosné při identifikaci trendů v minulém výkonu. Dlouhá historie jejich používání přispěla k tomu, že jsou uznávaným referenčním standardem v rámci i napříč průmyslovými odvětvími. Tyto indikátory jsou dobře pochopeny, a jsou tak široce používány, přičemž poskytují dobrý přehled o tom, jak dobře stávající systém BOZP organizace funguje nebo jak špatně.

Reflexivní ukazatele měří konečný výsledek procesů, politik a postupů BOZP. Jsou záznamem věcí, které se již staly. Tyto indikátory však mají svá omezení, jelikož neposkytují úplný obraz reálného stavu BOZP v organizaci. V případě nízké míry úrazů může vedení tuto oblast umístit na konec svého seznamu úkolů, i když na pracovišti ve skutečnosti existuje řada rizikových faktorů, které by mohly přispět k budoucím úrazům, nemocem nebo úmrtím.

Reflexivní ukazatele měří negativní nebo nežádoucí výsledky, jako jsou zranění, nemoci nebo úmrtí. Je to přístup, který může narušit úsilí organizace o budování pozitivní kultury BOZP. Čekání na způsobení škody před řešením rizik může vyslat zprávu, že zdraví a bezpečnost pracovníků nejsou prioritou.

Jelikož reflexivní ukazatele zaznamenávají nežádoucí výsledky, lidé se přirozeně zdráhají je hlásit. Informace, které jsou pak hlášeny, můžou být poznamenány osobní zaujatostí nebo strachem z trestu. Pobídky k podávání zpráv mohou rovněž zkreslit výsledky, a to v opačném směru. Čím větší vliv má organizace na výsledky v oblasti BOZP, například formou výkonnostních bonusů, tím méně spolehlivá můžou být data.

Reflexivní ukazatele jsou nesporným záznamem o minulém výkonu, což má svou hodnotu. Ale protože organizace pracují na zlepšování svých postupů a výkonu v oblasti BOZP, je zapotřebí zvážit doplnění těchto indikátorů o informace, které poskytují údaje z druhého konce spektra, tedy, že zaměstnavatelé budou chtít zavést prediktivní ukazatele, které pomohou zmapovat cestu vpřed.

Prediktivní uk

Související dokumenty

Související články

Inteligentní systémy pro monitorování BOZP
Nové příležitosti a výzvy pro mikropodniky a malé podniky
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Nová rizika a výzvy v oblasti BOZP
Nová pojetí systému managementu pohledem normy ISO 45001
Řízení BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče
HOP filozofie a porušování pravidel na pracovištích
Benchmarking, měření a monitorování výkonnosti BOZP
Nové formy systémů monitorování a řízení pracovníků
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení
Manipulace s břemeny
Sedmá novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Zdroje zábavy i poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví pro děti a mládež v prostředí internetu
Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví
Sdílené pracoviště dvou zaměstnavatelů
Motivační faktory a bariéry pro hodnocení rizik a řešení otázek BOZP
Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy
Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., s účinností od 20. 5. 2021

Související otázky a odpovědi

Lékařská prohlídka zaměstnance
Posouzení příčinné souvislosti s pracovním úrazem
Školení první pomoci
Pracovní úraz - externí pracovník
Práce ve ztíženém prostředí
Počítání lhůty pro dohled lékaře na pracovišti
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Zdravotní způsobilost zaměstnance - stavbyvedoucího a řidiče
Pracovnělékařská péče - mimořádné prohlídky po dlouhodobé nemoci
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Periodická prohlídka - návaznost na další prohlídku
Pozbytí zdravotní způsobilosti a možná řešení
Povinnost absolvovat preventivní lékařské prohlídky
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Pracovní úraz
Odškodnění pracovního úrazu
Testování a očkování v sociálních službách
Odmítnutí testování na přítomnost covid-19
Zkouška na alkohol v krvi