digitalizace

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku , pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku , pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

K dnešnímu vysvětlení mě přiměly statistické údaje, podle nichž půl milionu lidí čeká změna pracovní náplně spolu s rozvojem digitalizace. Bude třeba investovat velké částky do vzdělávání. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se stát na celoživotní vzdělávání zaměří. Zvažují se specifické fondy a pracovní skupiny. Podle průzkumu Hospodářské komory jsou chybějící digitální dovednosti hlavní překážkou k zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém věku. Digitální znalosti chybí téměř polovině zaměstnanců starších 55 let.

Článek pojednává o možných praktických budoucích řešení digitalizace pracovněprávních vztahů.

Některá odvětví evropského hospodářství, zejména zemědělsko-potravinářské odvětví a odvětví cestovního ruchu, jsou závislá na podpoře sezónních pracovníků, kteří v konkrétních obdobích roku přijíždějí z jiných členských států nebo třetích zemí. V rámci této skutečnosti je důležité si uvědomit, že sezónní pracovník má právo na bezpečné a zdravé podmínky, ať pracuje v jakémkoliv státě Evropské unie.

Dovednosti a znalosti tvoří lidský kapitál, na kterých závisí jednotlivé ekonomiky a společnosti. Schopnost globálních společností využít růstový potenciál nových technologií je v současnosti omezován nedostatkem dovedností na trhu práce. Je tak zapotřebí rozvíjet všechny druhy dovedností, abychom jako lidstvo přežili ve 21. století. Práce budoucnosti se budou pravděpodobně velmi lišit od současné podoby práce, takže je důležité dát lidem dovednosti, a to například prostřednictvím celoživotního vzdělávání.

V podnikatelském prostředí je řízení rizik zcela zásadní pro přežití na současném trhu, který je charakteristický dynamickými změnami. Podnikání se zrychluje, a i samotné riziko je dynamičtější, než tomu bývalo před pandemií. Tato současná podnikatelská rizika dokládají, že musíme být dynamičtější, protože svět je dynamičtější. Tento trend má kořeny v digitalizaci, která urychluje obchodní operace a rozhodování.

Digitalizace ekonomiky výrazně změnila povahu a organizaci práce v celé Evropě, včetně pracovní doby, místa výkonu práce, využívání informačních a komunikačních technologií (jako je například práce na dálku s využitím IT, teleworking a práce na platformě), a forem zaměstnaneckého statusu.

Informační a komunikační technologie na jedné straně způsobily revoluci v komunikaci, ale na straně druhé, rovněž přinesly i nové výzvy a problémy pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Využívání digitálních technologií se v současnosti stalo běžným, a to jak v odvětví služeb, tak v průmyslovém sektoru. Vzhledem k této skutečnosti, je důležité posoudit, zda práce s digitálními technologiemi může mít negativní vliv na zdraví zaměstnanců. A to například z důvodu, že využívání elektronických informačních a komunikačních technologií může být spojeno s časovým tlakem a chybějícími hranicemi mezi prací a soukromým životem. V důsledku toho mohou být zaměstnanci následně vystaveni stresu, který se negativně projeví na jejich duševním a fyzickém zdraví.

Článek se věnuje problematice inovací a předpokládaného vývoje v procesu virtuální reality v oblasti vzdělávání na úseku BOZP.

Digitalizace nabízí potenciál pro inovace a dynamický vývoj na pracovišti, ale rovněž představuje nové výzvy. Vývoj v oblasti digitalizace zahrnuje i nové metody vzdělávání a rozvoje zaměstnanců. V oblasti školení můžeme například využít výhod virtuální a rozšířené reality. Ve virtuální realitě může zaměstnanec zažít rychlost šíření požáru, výbuch, vtažení ruky do stroje, poranění oka, když si nenasadí ochranné brýle apod. Virtuální a rozšířená realita ovšem může být i zdrojem rizik, jako je rozptýlení, informační přetížení, dezorientace, nemoc z pohybu a namáhání očí.

V roce 2019 se uskutečnil třetí Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-3). Jedná se o rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Z tohoto průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací a psychosociálními riziky.