ergonomie

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. prostory restaurátorské dílny nebo v místě umístění díla), tak i na venkovních pracovištích (v místě umístění/instalace díla). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím, strojními a technickými zařízeními nebo nebezpečnými chemickými látkami a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci, případně ve výšce (např. na lešení). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vyšší odborné vzdělání v oboru konzervátorství a restaurátorství (KKOV 8242N) nebo výtvarná a uměleckořemeslná tvorba (KKOV 8241N), nebo bakalářský studijní program v oboru výtvarná umění (KKOV 8206R).

Práce spočívá v zakládání a zřizování studní všech druhů, profilů a hloubek, rekonstrukce a oživování studní zpravidla na venkovních pracovištích. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce, vhodnou kvalifikací je i střední vzdělání s výučním listem v oboru silničář, silničářské práce, horník, hornické práce, železobetonář, železobetonářské práce, vodař-meliorátor, meliorátorské práce. Další možností je získání profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb.

Podle nového průzkumu EU vzbuzují největší obavy o bezpečnost a zdraví na pracovišti dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace.Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) pro rok 2024 objasňuje rizika identifikovaná na evropských pracovištích napříč všemi odvětvími, přičemž hlavními problémy zůstávají dlouhé sezení a opakované pohyby. Odhaluje také psychosociální problémy a rostoucí dopad digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, neboť organizace se zabývají novými pracovními postupy.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Pracovní prostředí v odvětí poskytování zdravotní péče, které lze považovat za ergonomicky vhodné, je takové prostředí, které vyhovuje vykonávané práci a pracovníkům. Může se jevit, že tato definice zní jednoduše, ale pro pracovní prostředí poskytovatelů zdravotní péče může být neuvěřitelně obtížné určit a sladit ergonomické potřeby zaměstnanců a omezení vyplývající z pracovních postupů a intervencí poskytovaných ve zdravotnickém prostředí. Jedná se zejména o omezený prostor, vysokou aktivitu a často použití objemných, těžkých a prostor zabírajících zařízení.

Práce je vykonávána v dílenském provozu galvanizoven v náročných podmínkách jako jsou např. vysoké teploty okolního vzduchu, manipulace s chemickými látkami, expozice hluku a prachu. Vykonávaná práce je zpravidla fyzicky náročná. Ve výrobních prostorách se velice často pohybuje manipulační technika a zdvihací zařízení.  Nejvhodnějším minimálním stupněm vzdělání je střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359H) a Strojírenské práce (RVP 23-51-E/01). Vhodným vzděláním je dále střední vzdělání s výučním listem v oborech kovář, podkovář, kovářské a podkovářské práce (KKOV 4154H), úpravář kovů, úpravářské práce (KKOV 2358H), chemik, práce v chemické výrobě (KKOV 2852H) nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359E). Další vzdělávání zahrnuje profesní kvalifikace Galvanizér/galvanizérka (23-060-H).

Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému, jak je ukázáno v článku, se prosazují postupem založeným na analýze ergonomických rizikových faktorů a posléze jejích eliminací s cílem dosáhnout komfortu v pracovní činnosti člověka Všeobecné ergonomické zásady jsou stanoveny rámcově v českých technických normách ergonomické povahy (třídy 83 35...) a právně ošetřeny legislativně.

Článek pojednává o náročných úkolech ergonomie při racionalizaci, popř. inovaci pracovního systému. Jelikož tři složky pracovního systému tvoří „člověk – technika – pracovní prostředí“, je tedy zřejmé, že jejich rozdílná povaha bude vyžadovat jiný přístup při jejich analýze a hodnocení, neboť jejich projevy a vnější vlivy bude třeba uvažovat diferencovaně a ve vzájemné souvislosti na funkci v pracovního systému, proto v procesu racionalizace jejich zdokonalování ne vždy bude jednoduchou záležitostí.

Mezi ergonomicky posuzované prostředí, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje člověka, patří také počasí. Článek zohledňuje vliv meteorologických faktorů, postihujících meteorosenzibilitu, a to v důsledcích na aktivitu, pohodu a zdraví člověka. Článek je obohacen řadou užitečných tabulek.

V článku jsou shrnuty podstatné poznatky o barvě, týkající se jejímu významu a užití při úpravě pracovního prostředí v souladu s legislativou a technickými normami, jejím vnímáním a jejím fyziologickém a psychologickém působení na člověka v pracovním prostředí.

Článek z hlediska hygieny a ergonomie informuje o základních požadavcích na osvětlení vnitřních pracovních prostorů, o používaných zdrojích umělého osvětlení (jejich charakteristice a vlivu na zrakový výkon a vytvoření zrakové pohody), definuje pojmy, veličiny a jednotky používané ve světelné technice a uvádí legislativní ustanovení a v odkazech na soupis českých technických norem.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou administrativní pracoviště, dále vnitřní a vnější pracoviště, ve kterých dochází ke skladování a k výrobním procesům finálního produktu. V prostorách, ve kterých práce probíhá, se pohybují osoby nebo jiné dopravní/manipulační prostředky a dále jsou zde umístěna stacionární strojní zařízení.Pracoviště mohou být s řízenou teplotou. Existují však i pracoviště, která vytápěna ani klimatizována nejsou. Pracovní činnosti probíhají zejména ve vymezené pracovní době, přičemž k výkonu práce může docházet i v noci. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru provoz, organizace a ekonomika dopravy anebo v oboru logistické a finanční služby.

Práce je vykonávána zejména v uzavřených vnitřních prostorách administrativního charakteru (řídící centrum, velín, dispečink) vybavených pracovními stanicemi (pracovní stůl, kancelářská židle, PC, informační a komunikační prostředky) nebo ovládacími pulty. V rámci výkonu práce se operátor řídicího centra může pohybovat i ve výrobních prostorech (při kontrolní činnosti, řešení odchylek apod.). Práce bývá často prováděna v nepřetržitém režimu. Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh (zejména v souvislosti s ovládáním počítače a používáním pracovního stolu a židle).  Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v oboru dle charakteru řízeného provozu (např. doprava, strojírenství, energetika, chemie), případně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru servis a opravy strojů a zařízení.

Článek se zabývá problematikou zdravé výživy dospělých osob. Popisuje jednotlivé složky výživy, charakterizuje jejich význam a funkci na lidský organismus, uvádí výživová doporučení, diferencuje a vymezuje skladbu potravin pro různé pracovní profese a zmiňuje zdravotní rizika způsobená nevhodně zvolenou stravou, která postihují většinu dospělé populace v České republice.

Ústředním motivem je popis měření a hodnocení lokálních svalových skupin při zátěži, jejich funkčních schopností a možných zdravotních rizik v podmínkách pracovního procesu.

Článek je vnímán jako metodologický návod pro práci s ergonomickou normou, opírající se o bohatou poznatkovou základnu ergonomie, při respektování bezpečnostních normativů. Zde se organizace prováděné tvorby, řízení a užití ergonomických a bezpečnostních norem promítá v legislativním ošetření.

V článku pojednávajícího o pachových látkách je posuzován jejich vliv, jak ze subjektivního (pocitového) tak objektivního (normativního) hlediska, promítajících se do podmínek životního prostředí člověka.

V článku je uvedena jedna z ergonomických metod popisující hodnocení ruční manipulace s břemeny. Jsou zde uvedeny hygienické limity a zdravotní rizika za podmínek vykonávané vlastní manipulace s břemeny. Metodologický základ metod se opírá o nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ČSN EN 1005-2+A1 a další. V závěru je uvedeno praktické užití metody 2.