odborně způsobilá osoba

V každém zdravotnickém zařízení je nutné zajistit úzkou spolupráci a koordinaci činností v jednotlivých oblastech ochrany životního prostředí jako je nakládání s chemickými látkami a směsmi, léčivy, nákladní s odpady, zejména nebezpečnými s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Je zcela běžné, že každé zdravotnické zařízení má ve své organizační struktuře pracovníka, který je odpovědný za oblast ochrany životního prostředí, v jehož působnosti je nakládání s odpady a současně i pracovníka, který je odborně způsobilou osobu v prevenci rizik a významnou součástí prevence je koordinace mezi těmito osobami. Riziko však není možno posuzovat obecně, ale vždy je nutno vycházet ze specifických podmínek konkrétního zdravotnického zařízení.

Práce je vykonávána v dílenském provozu galvanizoven v náročných podmínkách jako jsou např. vysoké teploty okolního vzduchu, manipulace s chemickými látkami, expozice hluku a prachu. Vykonávaná práce je zpravidla fyzicky náročná. Ve výrobních prostorách se velice často pohybuje manipulační technika a zdvihací zařízení.  Nejvhodnějším minimálním stupněm vzdělání je střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359H) a Strojírenské práce (RVP 23-51-E/01). Vhodným vzděláním je dále střední vzdělání s výučním listem v oborech kovář, podkovář, kovářské a podkovářské práce (KKOV 4154H), úpravář kovů, úpravářské práce (KKOV 2358H), chemik, práce v chemické výrobě (KKOV 2852H) nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359E). Další vzdělávání zahrnuje profesní kvalifikace Galvanizér/galvanizérka (23-060-H).

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk, vibrace). Strojník obsluhy stavebních strojů řídí, obsluhuje a udržuje stavební pracovní stroje a zařízení. Práce je dle potřeby vykonávaná za každého počasí a může být vykonávána i v noci. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů.

Mám otázku ohledně uložení tlakové nádoby CO2 u externího sodobaru, umístěného v prostoru jídelny výrobního podniku. Tato lahev je umístěna a zajištěna v uzavřené skříňce z dřevotřísky. Do skříňky jsou z boku vyvrtány otvory k odvětrávání, podle externího OZO PO to ale nestačí a toto umístění je nevhodné. Prosím, podle jakého pravidla či požadavku tomu tak je?

Zejména v době své aktivní služby se autor pravidelně setkával se svými pracovními kolegy a spolupracovníky. Převážně se jednalo o bývalé bezpečnostní techniky, dnes většinou klasifikované jako osoby odborně způsobilé. V rámci takovýchto setkávání se většinou diskutovávala aktuální problematika předpisové základny celého našeho oboru, prováděné a připravované aktualizace a revize bezpečnostních předpisů apod. Poměrně často byly také diskutovány a hodnoceny problémy, jakož i nejasnosti, se kterými se jednotliví účastníci střetávali v průběhu své pracovní činnosti.

Práce se provádějí převážně ve vnitřních výrobních prostorách v jednosměnném nebo i vícesměnném provozu. Pracovníci jsou zde vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména mikroklimatickým (vysoká teplota vzduchu, nízká vlhkost vzduchu), účinkům chemickým látek, hluku a fyzické případně i psychické zátěži. Podle charakteru vykonávané práce jsou používány různé pracovní pomůcky nebo ruční nářadí, včetně elektrického. Část pracovních činností je vykonávána v kanceláři za použití výpočetní a komunikační techniky.  Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem a maturitní zkouškou v některém z chemických oborů. Dále lze potřebnou kvalifikaci získat absolvováním akreditovaných vzdělávacích kurzů v rámci profesní kvalifikace dle zákona č. 179/2006 Sb. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také odborná způsobilost k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické podle § 44b zákona č. 258/2000 Sb

Činnosti na vnitřních i venkovních pracovištích. Střední vzdělání s výučním listem nebo úplné střední odborné v oboru elektrotechnika, elektronika, automatizační technika; další kvalifikační požadavky – odpovídající praxe v oboru, odborná způsobilost dle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, § 5 - 7 (periodické zkoušky), příp. řidičský průkaz sk. B.

Jsme společnost zařazená dle § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb. do kategorie 1, tj. jsou u nás vykonávány práce, při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (pouze práce v kancelářích). Máme 70 zaměstnanců. Jsme povinni podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zajišťovat úkoly v prevenci rizik odborně způsobilou osobou, když v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. je uvedeno, že zaměstnavatel je povinen zjišťovat a kontrolovat pravidelně hodnoty rizikových faktorů? Ale u společností zařazených do kategorie 1 se takovéto rizikové faktory nevyskytují, proto jsou zařazeny do kategorie 1. Musíme, nebo nemusíme tyto úkoly zajišťovat odborně způsobilou osobou? Pokud přesto jsme povinni pravidelně tyto „rizikové faktory“ kontrolovat odborně způsobilou osobou, je někde v předpisech jednoznačně stanoveno, jak často se to musí provádět (za předpokladu, že nedojde ke změně podmínek práce)? Je možno např. stanovit v interních předpisech, že se to bude dělat např. jednou za 3 roky?

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména venkovní prostory na ulicích, pozemních komunikací a veřejných prostranstvích obce. Strážník pravidelně zasahuje i v budovách, včetně obydlí občanů obce, při řešení přestupků nebo v rámci prevence kriminality. Při provádění administrativních činností, podání vysvětlení nebo předvedení osoby je práce vykonávána také ve vnitřních prostorách objektů obecní policie. Práce je z povahy věci vykonávána celoročně během všech možných ztížených klimatických podmínek jako jsou např. teplo, chlad, déšť, bouřky, sníh a mráz. Při výkonu práce se používají služební zbraně a jiné donucovací prostředky (slzotvorné prostředky, obušek, pouta, technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla) v zájmu ochrany bezpečnosti jiné osoby nebo své vlastní, majetku nebo k zabránění výtržnosti, rvačce nebo jinému jednání, jímž je narušován veřejný pořádek. Pro svou práci strážníci využívají v závislosti na individuálním zařazení často motorová vozidla, jízdní kola, pily, generátory a resuscitační zařízení. Při své práci mohou zacházet se služebními zvířaty (psi, koně).Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru bezpečnostně právní činnost (kód oboru 68-42-M/01), vyhovující je i jakékoliv jiné střední vzdělání s maturitní zkouškou. Další kvalifikační požadavky jsou: trestní bezúhonnost, spolehlivost a osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů strážníka. Osvědčení s platností 5 let získá čekatel nebo strážník na základě úspěšného absolvování zkoušky před komisí Ministerstva vnitra.

Běžné činnosti převážně na vnitřních pracovištích, záchranné a hasební práce v budovách i ve volném terénu. Střední vzdělání s maturitní zkouškou, další kvalifikační požadavky – řidičský průkaz sk. B, odborná způsobilost hasičů dle vyhlášky č. 247/2001 Sb., osobnostní způsobilost dle vyhlášky č. 487/2004 Sb., fyzická způsobilost dle Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 58/2008.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména staveniště a venkovní pracoviště novostaveb i stávajících staveb. Práce může být vykonávána i ve vnitřních prostorách budov při zdění nosných i nenosných příček a zdí vnitřních konstrukcí z pórobetonových tvárnic a cihel včetně povrchových úprav, osazování prefabrikátů montovaných vodorovných konstrukcí, překladů a schodišť a provádění omítek a jejich opravy. Práce je z povahy věci vykonávána v úrovni podlahy, ale často také ve výškách, a to na dočasných stavebních konstrukcí, pomocných lešení i žebřících. Práce je často vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, nepříznivé povětrnostní podmínky). K nejčastěji používaným pracovním pomůckám patří ruční nářadí (ruční pila, kladiva, zednické lžíce, zednické naběračky, špachtle, škrabáky, štětky, hladítka), elektrické ruční nářadí (elektrické míchadlo, přímá pila, úhlová bruska, vrtačka), stavební kolečko, jednoduchá pracovní a ochranná lešení, příp. osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu z výšky. Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zedník, případně i nižší střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru zednické práce nebo nižší střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru stavební práce.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména staveniště a  venkovní pracoviště na plochých a  šikmých střechách (všechny místa, kde dochází k  pokládání, upevňování, opravám a rozebírání střešní krytiny a izolačních materiálů). Práce může být vykonávána i ve vnitřních prostorech budov, např. podkroví, při zhotovování tepelných izolací a hydroizolací střešní konstrukce, při přípravných pracích nebo při montáži střešních oken a střešních prostupů. Práce je z povahy věci vykonávána téměř vždy ve výškách, a to na rovných, šikmých i strmých plochách. Práce je často vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad). K nejčastěji používaným pracovním pomůckám patří ruční nářadí, elektrické ruční nářadí, jednoduchá pracovní a ochranná lešení. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru pokrývač, vhodné je i nižší střední odborné vzdělání s výučním listem v oboru pokrývačské práce.

S výsledky různých průzkumů se v běžném životě setkáváme poměrně často. Málokdy však se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. O to zajímavější je, když se průzkum týká činnosti odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik v BOZP.

Článek se věnuje problematice koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, jeho právnímu zakotvení a vymezení jeho odborné způsobilosti.

Svařování kovů se provádí na venkovních i vnitřních pracovištích. Na venkovních pracovištích se nejčastěji provádí v rámci stavebních prací a dále prací v rámci údržby nebo oprav. Na vnitřních pracovištích se svařování kovů nejčastěji provádí v rámci výroby v průmyslových strojírenských společnostech a dále opět v rámci provádění údržby nebo oprav např. v dílnách pro opravu automobilů, strojních zařízení apod.  Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba. Jinou alternativu představuje střední vzdělání s výučním listem ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba, střední vzdělání s výučním listem ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba a vzdělání nižší než středoškolské, které neposkytuje ani výuční list

Pro přípravu komponent k lakování slouží nejčastěji prostory autoservisních dílen, prostory vymezené pro povrchové broušení apod. Lakování probíhá v lakovně, nejčastěji v prostorách vhodných pro nanášení nátěrových hmot, jako jsou např. stříkací boxy.  Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru lakýrník, lakýrnické práce.

Charakter pracovního místa a prostředí je různý dle klientely, na kterou se organizace zaměstnávající pracovníka v sociálních službách zaměřuje. Práce může být vykonávána na ulici, v noclehárně pro osoby bez přístřeší, na ubytovnách, ve věznicích. Práce je občas vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (vlhko, teplo, chlad). Na pracovišti se používají dopravní prostředky. Podmínkou výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách je bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost dle zákona o sociálních službách. Pro činnosti ad I se vyžaduje základní nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného specializačního kurzu v minimálním rozsahu 150 hodin; pro činnosti ad II se vyžaduje střední vzdělání nebo střední odborné vzdělání a absolvování akreditovaného specializačního kurzu v minimálním rozsahu 200 hodin; pro činnosti ad III se vyžaduje základní vzdělání, střední vzdělání, střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání.

Práce je vykonávána zejména uvnitř objektů mateřských škol, případně uvnitř jiných objektů, které učitel s dětmi navštěvuje. Dále je práce vykonávaná na venkovních prostranstvích, zejména v areálu mateřské školy (školní zahradě) a dalších pracovištích, které učitel s dětmi navštěvuje (dětská hřiště, kulturní akce, městské parky, zoologická zahrada apod.). Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje magisterský studijní program v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika. Jinou alternativu představuje vyšší odborné vzdělání v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika, magisterský studijní program v oboru speciální pedagogika, střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika a bakalářský studijní program v oboru předškolní a mimoškolní pedagogika.

Charakter pracovního místa a prostředí je různý dle konkrétní stavby. Práce může být vykonávána ve výšce, nad volnou hloubkou, v podzemí, nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život. Práce je často vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk, vibrace, chemické látky). Na pracovišti se používají pohyblivé stavební stroje a mechanizace, dopravní prostředky, vyhrazená technická zařízení i ruční nástroje a nářadí. Pochozí i pojezdové komunikace na staveništi bývají mnohdy nezpevněné a nerovné. Práce se může uskutečňovat také ve výkopech, kde hrozí sesutí zeminy nebo v případě bouracích prací, hrozí zřícení stavebních konstrukcí. Při některých pracovních činnostech se na staveništích může používat otevřený oheň, elektrický oblouk, stlačené plyny, tlaková voda, nátěrové hmoty apod. Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem ve skupině oborů stavebnictví, geodézie a kartografie. Jinou alternativu představuje vzdělání nižší než středoškolské, které neposkytuje ani výuční list.