Poznatky ergonomie uplatňované v technické praxi

Vydáno: 26 minut čtení

Ačkoliv se předpokládá, že ergonomie má dostatečnou publicitu, včetně dostupných ergonomických norem a legislativy, je význam pojmu „ergonomie“ mezi lidmi velmi málo znám. Jiná situace je u odborníků znalých ergonomie, kteří z titulu své profese, se aktivně zapojují do osvěty a řešení ergonomické problematiky v podmínkách podnikatelské sféry, školství a dalších společenských odvětví. Článek se zabývá poznatky, v čem spočívá význam ergonomie a problematikou při jejím uplatňování v technické praxi.

Úvod

Podle definice je ergonomie mezioborová disciplína, jejímž cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem člověka. Ergonomie jako vědní obor integruje a využívá poznatky humanitních věd (zejména antropologie, psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce) a věd technických (například v rámci organizace a řízení práce, konstruování, kybernetiky, normování).

Ergonomie analyzuje a hodnotí postavení člověka v pracovním systému. Vztah mezi výrobním procesem, pracovním prostředím a pracovní činností člověka se v současné době, při zvyšujícím se uplatňování mechanizace, automatizace a robotizace a stále rostoucích ekonomických tlacích na efektivní využití pracovní síly, stává stále složitější. Využívaní moderní techniky a technologie výroby klade stále vyšší nároky na člověka, které jsou však limitovány jeho možnostmi a schopnostmi, ale také věkem a zdravotním stavem. Potřeba stanovit hranice výkonnostní kapacity člověka se stalo předmětem praktických požadavků a vědeckého zkoumání ergonomie. Řešeným problémem ergonomie se tak stává studium proměnlivých vazeb mezi člověkem a podmínkami práce. V podstatě jde o analýzu, hodnocení a úpravu vztahů, respektive rozporů a vzájemné interakce, mezi nároky technologie, techniky, organizace práce a schopnostmi člověka se s těmito nároky co nejlépe vyrovnat. Komplexní přístup k postavení člověka v pracovním systému je specifickým rysem ergonomie a nemůže být nahrazen žádnou z jednotlivých věd o práci 4).

1. Chápání a prosazování významu ergonomie ve společnosti

Z náhodného průzkumu lze konstatovat, že znalost pojmu „ergonomie“ je v naší společnosti víceméně neznámý. Pojem „Ergonomie“ se dostává do povědomí lidí, a to jinou cestou, díky různým nabídkám, sdělovaných zejména prostřednictvím názvu „ergonomický“, s uváděním takto označeného výrobku na trh nebo v reklamních letácích. V čem však spočívá význam „ergonomický“, neboli jeho přínos pro člověka, zůstává bohužel neobjasněn. Možnost klamných informací v této souvislosti však nelze vyloučit. Proto bude žádoucí, věnovat pozornost osvětě ergonomie poskytované co nejsrozumitelnějším způsobem, především v názorných příkladech, tak, aby bylo správně pochopeno v čem je ergonomie pro člověka prospěšná. Ergonomie však má daleko širší užití, aniž si to lidé uvědomují, při jejím uplatňovaní v každodenní činnosti, při uspokojování svých potřeb. Je zřejmé, že k prosazování a uplatňování poznatků ergonomie v praxi nebude jednoduchá záležitost. Ve výrobní sféře, zdravotnictví, službách a jiných společenských aktivitách pracuje řada odborníků specialistů, v jejichž náplni práce je uplatňování poznatků ergonomie. Dále jsou to vedoucí pracovníci, management či zaměstnavatelé, kteří mají odpovědnost za vytváření přijatelných pracovních podmínek zaměstnancům, ale zpravidla jim chybí potřebné znalostí ergonomie v potřebném rozsahu. Třeba zde podtrhnout, že význam ergonomie spočívá ve vynaloženém úsilí pro zachování zdraví, výkonnosti pracovníků a v ekonomické sféře v dosahování konkurenční schopnosti výrobků.

Aby bylo možné zlepšit situaci v uplatňování ergonomie a realizovat patřičnou nápravu v praxi, nelze odkázat jejich uživatele jen na dostupnou ergonomickou literaturu, legislativu a normy, ale bude třeba dát jasnou odpověď na otázky: „K čemu a jak budeme ergonomii potřebovat, jaké poznatky ergonomie jsou užitečné pro člověka a jak jich v daných podmínkách prakticky využijeme apod.“. Člověka jistě zaujme něco za

Související dokumenty

Související články

Vliv počasí z pohledu ergonomie na aktivitu a zdraví člověka
Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů IV - první část
Využití ergonomie v procesu racionalizace pracovního systému
Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Skladba výživy pro zachování zdraví a výkonnosti pracujícího člověka
Hodnocení osvětlení vnitřních pracovních prostorů
Význam a užití barev pro úpravu pracovního prostředí
Poznatky o kosterně svalovém ústrojí a jejich promítnutí do pracovních procesů člověka
Patří ergonomie do problematiky BOZP?
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
České technické normy, jejich závaznost a užitečnost
Přístup k měření a hodnocení lokálních svalových skupin při zátěži posuzované v hygienických limitech a projevech na zdraví
Kultura BOZP a její vliv na zaměstnance
Výběr optimálního pracovního stolu pro běžnou kancelářskou práci
Bezpečné pracoviště, realita nebo fikce
Leadership a pozitivní kultura BOZP podle normy ČSN ISO 45001
Problematika monotonie v pracovním procesu
K problematice vlivu mikroklimatických podmínek na člověka v pracovním procesu, 3. část - Ergonomické normy

Související otázky a odpovědi

Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Práce ve ztíženém prostředí
Vstupní lékařská prohlídka u dohod mimo pracovní poměr při práci v noci
Pracovní úraz
Školení první pomoci
DPP - vstupní prohlídka
Pracovnělékařské prohlídky
Pracovnělékařské služby
Chemické záchody na pracovišti
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Pracovní úraz - externí pracovník
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti - poučení
Nutnost opakování vstupní prohlídky
Lékařská prohlídka u zaměstnance na DPP, DPČ
Počítání lhůty pro dohled lékaře na pracovišti
Doplňující otázka k - Lékařská prohlídka u zaměstnance na DPP, DPČ
Aktualizace směrnic BOZP
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Zdravotní způsobilost zaměstnance - stavbyvedoucího a řidiče