Prověrka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) je základním a právním předpisem, jediným komplexním prostředkem kontroly stavu úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovištích zaměstnavatele. Její praktické provedení by tomuto významu mělo svým obsahem a komplexností odpovídat.
Úvod
Na druhou stranu je pravda, že v případě výkonu práce odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (dále jen „OZO PR“) v pracovněprávním vztahu u zaměstnavatele jsou rizika a pracovní činnosti pod trvalým dohledem nejen vedoucích pracovníků, ale také OZO PR, což by mělo být znát jak na úrovni samotné organizace BOZP, tak i na jednotlivých pracovištích zaměstnavatele. Průběžná (ve smyslu každodenní či velmi časté) spolupráce OZO PR s vedoucími pracovníky a zaměstnanci se samozřejmě odráží nejen na stavu samotného BOZP, ale i na úrovni myšlení všech zaměstnanců. Samotný význam prověrky BOZP se pak jakoby snižuje a je hlavně na odborně způsobilé osobě, aby ji dokázal plně využít v prospěch systému BOZP a získání informací, které v rámci svých denních činností odsouval na nižší stupeň důležitosti.
Nicméně, pro majitele a vedoucí pracovníky malých podniků, v nichž OZO PR působí zpravidla v soukromoprávním vztahu a s provozem podniku není tak svázán, je roční prověrka BOZP tím nejdůležitějším aktem na úseku BOZP.
Možná osnova prověrky BOZP
Prověrka BOZP se provádí ve smyslu § 108 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nejméně jednou v roce na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele. Prověrku organizuje v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP zaměstnavatel. Obsah či rozsah prověrky však není určen. Donedávna nebyl blíže stanoven ani kontrolující orgán, ve smyslu, zda prověrku BOZP může vykonat pověřený pracovník či zda musí být vyjmenována komise a kdo by v takové komisi měl být zastoupen. Dnes již platí, že členem takové komise, popř. jediným pověřeným pracovníkem je OZO PR [§ 9 odst. 4 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb.]. Zda se očekává, že OZO PR bude významně zasahovat do zaměstnavatelem stanoveného obsahu a rozsahu prováděné prověrky, se lze jen dohadovat. Kontrolující orgán by měl, s přihlédnutím ke znění § 102 odst. 3 zákoníku práce, provést kontrolu a zhodnocení všech pracovišť a na nich se vyskytujících zařízení a rizikových faktorů pracovních podmínek. S přihlédnutím k § 107 zákoníku práce, který se v konkrétních otázkách BOZP odkazuje na zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, se lze důvodně domnívat, že k obsahu prověrky patří i zhodnocení pohybu a způsobu práce1) zaměstnanců. Tento zákon stano