V návaznosti na novelizační zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce, došlo také k zakotvení některých institutů a skutkových podstat a k dalším změnám právní úpravy, které přímo ovlivní také činnost orgánů inspekce práce. Uvedený článek tak má za cíl upozornit na změny nejdůležitější, ačkoliv v širším pojetí lze konstatovat, že většina změn provedená zmiňovaným novelizačním zákonem se v určitém, byť minimálním ohledu, může činnosti orgánů inspekce práce dotknout.
Zastřené agenturní zaměstnávání
Tato změna, vycházející také částečně ze zkušeností získaných při kontrolní činnosti orgánů inspekce práce, spočívá v tom, že v ust. § 5 zákona o zaměstnanosti došlo k doplnění písm. g), které zakotvilo definici zastřeného agenturního zaměstnávání. Za takové je považována činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle ust. § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Toto ustanovení je nutné vnímat v kontextu navazující úpravy v oblasti přestupků, kde je současně zakotvena nově skutková podstata v ust. § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti, podle které se právnická osoba dopustí přestupku, pokud zastřeně zprostředkovává zaměstnání právě podle ust. § 5 písm. g). Za takové protiprávní jednání je také nově koncipována pokuta v maximální výši 10 000 000 Kč, s minimální hranicí 50 000 Kč, jak uvádí ust. § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti.
Již z tohoto zákonného vymezení je zřejmé, že zákonodárce považuje uvedené jednání za velice společensky nebezpečné, když koncipoval pokutu ve stejné výši, jako je u přestupku spočívajícího v umožnění výkonu nelegální práce. Je zřejmé, že takto zakotvená maximální možná hranice pokuty má také působit již svojí výší preventivně a má odradit od této protiprávní činnosti, která je často identifikována i v rámci kontrolní činnosti orgánů inspekce práce. Zastřeného agenturního zaměstnávání se může dopustit jak subjekt disponující povolením ke zprostředkování zaměstnání, tak subjekt, který toto oprávnění nemá. Ukotvení této definice je jedním z několika přijatých opatření, která mají zabezpečit, aby na trhu práce působily jen seriózní agentury práce, které neobchází právní předpisy.
Vztah agentury práce a odpovědného zástupce
Níže popsané změny dotýkající se odpovědných zástupců agentur práce se v oblasti orgánů inspekce práce promítnou do té míry, že se bude jednat o skutečnost, která bude v rámci prováděné kontroly zkoumána z toho důvodu, že případné porušení povinnosti povede k odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání.
U fyzické osoby je podmínka vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání podle ust. § 60 odst. 2 zákona o zaměstnanosti podmíněna nově skutečností, že tato fyzická osoba neplnila funkci odpovědného zástupce u právnické osoby, statutárního orgánu nebo orgánu právnické osoby, které bylo odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodů podle ust. § 63 odst. 2 písm. a) až f) nebo § 63 odst. 3, a to v době, kdy u této právnické osoby nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly k odejmutí tohoto povolení. Z toho vyplývá jednoznačně požadavek na takové právní jednání fyzické osoby v minulosti, pokud participovala na činnosti agentury práce, které bylo slučitelné s podmínkami