Svařování patří mezi nejčastější činnosti prováděné v průmyslu. Při svařování jsou vytvářeny emise velmi jemných částic, které jsou známé jako svářečské dýmy. Svářečské dýmy se skládají z mnoha různých druhů nebezpečných látek, které způsobují poškození zdraví zaměstnanců. Jednou ze složek svářečských dýmů je i mangan, který má nepříznivý vliv na nervový systém. Při svařování jsou rovněž produkovány i nebezpečné plyny, jako jsou například oxid uhelnatý a ozón.
Dne 31. ledna 2017 byla přijata směrnice Komise (EU) 2017/164, kterou se stanoví čtvrtý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti, která v příloze stanovuje, mimo jiné, limitní hodnoty pro mangan a anorganické sloučeniny manganu.
1. Svařování a škodliviny v pracovním prostředí svářeče
Obloukové svařování využívá jako zdroj tepla elektrický oblouk, který hoří mezi elektrodou a svařovaným materiálem, což vede k roztavení kovu elektrody i svařovaného materiálu a k emisi škodlivých jemných částic do ovzduší. Součástí škodlivin vznikajících při svařování je i případné znečištění na svařovaném materiálu, jako je například barva, odmašťovací prostředky a oleje. Vznikající dýmy, aerosoly a plyny mají rozdílné chemické složení, vždy se však jedná o látky, které jsou zdraví škodlivé. Množství škodlivých látek závisí na metodě svařování, na velikosti svařovacího proudu a na odvětrávání pracoviště.
Nebezpečné páry kovů jsou prostým okem často neviditelné. Vznikají odpařováním přídavného drátu nebo základního kovu, přičemž páry se následně vysráží do formy velmi drobných částeček.
Metody obloukového svařování:
- obloukové svařování obalenou elektrodou (obal elektrod brání přístupu vzduchu k roztavenému svaru a tím zlepšuje jeho kvalitu),
- obloukové svařování pod tavidlem (elektrický oblouk hoří pod vrstvou tavidla, tavidlo tvoří ochrannou tekutou fázi okolo svaru),
- obloukové svařování v ochranných atmosférách (ochrana elektrického oblouku a oblasti svaru před atmosférou vrstvou ochranného plynu přiváděného ze zevního zdroje, dělí se na metodu MIG, MAG a WIG).
Metody obloukového svařování v ochranných atmosférách:
- metoda MIG (Metal Inert Gas) - svařování tavící se kovovou elektrodou v inertním plynu (argon, helium), používá se při svařování nerezové oceli, hliníku, mědi a dalších neželezných kovů,
- metoda MAG (Metal Activ Gas) - svařování v aktivním plynu (oxid uhličitý nebo směsné plyny - směsi oxidu uhličitého, argonu, kyslíku), k potlačení oxidačního účinku použití přídavného materiálu se zvýšeným obsahem manganu a křemíku, používá se při svařování nelegovaných, nízkolegovaných a vysoce legovaných ocelí,
- metoda WIG (Wolfram Inert Gas) - svařování netavící se wolframovou elektrodou v inertním plynu (anglickým ekvivalentem je TIG - Tungsten Inert Gas), místo svaru je chráněno argonem, používá se při svařování oceli s obsahem chrómu a niklu, svařování hliníku a dalších neželezných kovů.
Hovoříme-li o prašnosti, máme na mysli znečištění ovzduší hmotnými částicemi. Hmotné částice ve vzduchu se pak nazývají aerosolem. Aerosoly se dělí podle skupenství částic na tuhé a kapalné. Velikost částic prachu je přibližně v rozmezí 1 až 100 mikrometrů. Hrubý prach, jehož zrna jsou větší než 20 až 30 mikrometrů rychle sedimentuje a nebývá tak považován za aerosol. Z hlediska působení se dělí prach na toxický a bez toxického účinku.
Dělení prachů bez toxického účinku, s příklady:
- prachy s převážně fibrogenním účinkem (prach černouhelných dolů, slévárenský prach),
- prachy s možným fibrogenním účinkem (svářečské dýmy),
- prachy s převážně nespecifickým účinkem (železo a jeho slitiny),
- prachy s převážně dráždivým účinkem (prach z dřevin, textilní, rostlinné a živočišné prachy),
- minerální vláknité prachy (azbestová a keramická vlákna).
Velikost částice svářečských dýmů ve srovnání s prachovou částicí a lidským vlasem (5):
Přípustný expoziční limit pro svářečské dýmy (pevné částice) je 5 mg . m-3, pro vdechovatelnou frakci. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů, zejména však na svařovaném materiálu a materiálu, jímž se svařuje a v neposlední řadě na svařovacím proudu. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem.